RUBIN, Jerry 
14. 7. 1938, Cincinnati, Ohio – 28. 11. 1994, Los Angeles, Kalifornie

Vystudovaný sociolog, v r. 1964 začal studovat v kalifornském Berkeley, ale velmi brzy se začal vìnovat společenskému aktivismu, první akci zorganizoval na protest proti propuštění jednoho Afroameričana z práce. Založil organizaci Vietnamský den (Vietnam Day Committee, VDC) a v r. 1965 vedl první protesty proti válce Vietnamu. Za svou činnost byl v r. 1967 předvolán před Výbor pro neamerickou činnost. Výslech se mu podařilo proměnit v jedno obrovské divadlo, když před soud předstoupil oblečen do uniformy vojáka z doby Americké revoluce a porotě rozdal výtisky „Deklarace nezávislosti“. Rubinovi právníci navíc Výbor přirovnávali k lynči a soudce přirovnávali k fašistům. Soudce nakonec případ smetl ze stolu. V srpnu 1967 spolu s Abbiem Hoffmanem, Stewem Albertem a několika sanfranciskými diggery [skupinou, která ve své činnosti kombinovala guerillové divadlo, happeningy, přímou akci v anarchistickém duchu a zároveň organizovala takové aktivity jako „Jídlo zadarmo“ (Free Food) nebo „Vše zdarma“ (Free Store)] vstoupili do budovy Neworské burzy a vydali protiválečné prohlášení, při němž mezi makléře házeli dolarové bankovky, čímž narušili chod burzy.

Byl jedním z organizátorů pochodu na Pentagon a jeho obléhání v říjnu 1967, kdy z něj byl za pomoci skupiny The Fugs „vymítán ďábel“. Při rozehnání demonstrace byl zatčen a následně strávil třicet dní ve vězení. Viz kniha Normana Mailera Armády noci (Armies of the Night, 1968, česky 1971).

1. ledna 1968 založil s Abbiem Hoffmanem, Paulem Krassnerem a dalšími Mezinárodní stranu mládeže (Youth International Party, YIP). Zakládajícím členem byl i Pigasus Nesmrtelný, prase, které strana prosazovala jako kandidáta na prezidentský úřad. Hlavní akcí byla organizace Festivalu života, obří demonstrace ve dnech 23. – 28. srpna 1968 v Lincolnově parku v Chicagu v době celostátního sjezdu Demokratické strany, která skončila velmi brutálním zásahem policie a Národní gardy, jenž i ty největší pacifisty podnítil k násilným činùm. (Počátkem srpna byl na sjezdu Republikánské strany v Miami nominován na prezidenta Richard Nixon, v Chicagu měl být za demokraty nominován Hubert Humphrey.) Sjezd demokratů byl totálně rozvrácen a k dalšímu podobnému se strana odhodlala až po osmadvaceti letech.

Následně bylo zatčeno osm organizátorů: Dave Dellinger z Národního mobilizačního výboru za ukončení války ve Vietnamu, Rennard C. Davis a Tom Hayden z SDS, učitel sociologie ze Severozápadní univerzity v Chicagu Lee Weiner, chemik a člen SDS John Froines, yippie Abbie Hoffman a Jerry Rubin a Bobby Seale ze strany Černých panterů). Bobby Seale byl z následujícího procesu „Spojené státy vs. David T. Dellinger a další“ vedeného soudcem Juliem Hoffmanem brzy vyjmut (a odsouzen na čtyři roky za pohrdání soudem). Proces, známý jako Soud s Chicagskou sedmou, se proměìnil v přehlídku nejrůznějších šaškáren, ať již doslova ze strany souzených, svědkù, či nechtěně ze strany státních složek (žonglování se svědeckými výpověďmi apod.). Jerry Rubin dostal pět let, po odvolání k Nejvyššímu soudu byli nakonec v únoru 1970 všichni zproštěni obvinění ze spiknutí, ale Davis, Dellinger, Hoffman, Hayden a Rubin byli shledáni vinnými z podněcování nepokojù. V r. 1973 byli všichni zproštěni odvolacím soudem i těchto obvinění. Bobby Seale nikdy ze spiknutí obviněn nebyl. 

Soudem, Weathermen Underground, černými pantery, LSD, hnutím Women's Liberation a přicházející revolucí se zabývá jeho deník z vězení, který vyšel v roce 1971 pod názvem Jsme všude (We Are Everywhere). O Rubinovì přesvědčení v té době ostatně vypovídá už předchozí kniha Udělej to! – Revoluční scénáře (Do it! – Scenarios of the Revolution, 1970), k níž úvod napsal černý panter Eldridge Cleaver a nekonvenční obálku Quentin Fiore.

Když skončila válka ve Vietnamu (1973), Rubin se přestal věnovat politickému aktivismu, dal se na podnikání v průmyslu zdravé výživy, stal se stoupencem filosofie New Age, včetně rolfingu, reichovské terapie, gestalt terapie a bioenergetiky. O tom vypovídá i jeho spis Dospívání v sedmatřiceti (Growing (Up) at Thirty-Seven, 1976), jenž obsahuje i kapitolu ,Erhardovy semináře' (Erhard Seminars Training) , jež byla později zahrnuta do výběru Americké spirituality (American Spiritualities, 2001). Zde také rozebírá, jak sexismus, homofobie, rasismus a drogy ovlivňovaly jeho přesvědčení. Rubin také patřil mezi první investory do začínající firmy Apple Computer.

Původní hippies a yippies jej nazývají zaprodancem a živým důkazem, jak se z yippieho stane yuppie. V 80. letech uspořádal s Abbiem Hoffmanem turné pod názvem "Yippie versus yuppie", v níž hájil názor, že aktivismus byla tvrdá práce a že užívání drog, sex a soukromé vlastnictví učinilo z kontrakultury zárodek "hrůzu nahánějící společnosti" a že "opravdovou americkou revolucí je tvorba bohatství - to co potřebujeme, je nalít kapitál do krizových oblastí naší vlasti". Nutno ovšem přiznat, že se Rubin s Hoffmanem rozešel sice politicky, ale nikoliv osobně - když Hoffman spáchal sebevraždu, byl z bývalé Chicagské sedmy na jeho pohřbu pouze on a kalifornský senátor Tom Hayden. 

Rubin se sblížil s Yoko Ono a Johnem Lennonem, s nímž hrál dokonce na několika koncertech na tamburínu, a spolu s nimi se zasazoval o propuštění bílého pantera Johna Sinclairea, který byl odsouzen na deset let za držení dvou jointů.

Zahynul vlastní vinou na následky srážky s autem v Los Angeles, když 14. listopadu 1994 mimo přechod „agresivně přecházel ulici“. Zemřel o 14 dní později v nemocnici.

Existují také dva filmy, v nichž vystupoval jako herec a jež se vztahovaly k 60. létům: Rude Awakening (r. David Greenwalt a Aaron Russo, 1989) a Panther (rež. Mario van Peebles, 1995).

(psáno pro doslov a vysvětlivky knihy Jamese Kunena Jahodová proklamace, Maťa, 2006, doplněno v září 2007)