Americký básník Jerome Rothenberg není u nás tak docela neznámý. V roce 2001 byl na olomouckém festivalu Poezie bez hranic uveden jeho biblický apokryf 14 stanic na téma holokaustu v provedení hudebně-dramatického souboru Chucpa vedeného Wolfgangem Spitzbardtem a v roce 2002 se tamtéž mohlo s básníkem publikum setkat přímo. Tehdy recitoval mimo jiné i svoje variace na indiánskou poezii. Ti pozornější se pak mohli s Rothenbergovým jménem setkat již v roce 1997 jako s autorem předmluvy v českém vydání knihy Álvara Estrady María Sabina: léčitelka, vizionářka a šamanka: její život a zpěvy: léčebné rituály houbičkových šamanů v Mexiku. 

Jerome Rothenberg se narodil 11. prosince 1931 v New Yorku židovským rodičům, kteří do Spojených států emigrovali z Polska. Podle Wikipedie je dokonce potomkem talmudistického rabiho Meira z Rothenburgu (1215-1293).

Vojenskou službu strávil v Německu. Po ukončení studií na Kolumbijské univerzitě v roce 1959 bydlel do roku 1972 v New Yorku, pak se přestěhoval do indiánské rezervace kmene Seneků v Allegany na západě státu New York. V současnosti žije v kalifornském San Diegu.

Tento výčet míst není náhodný – zhruba vymezuje i šíři jeho zájmů. Již koncem 50. let představil Rothenberg ve svých překladech anglo-americkým čtenářům poezii Paula Celana a Güntera Grasse, stál u zrodu několika časopisů, v nichž uvedl množství avantgardních básníků. Svou první sbírku Bílé slunce Černé slunce (White Sun Black Sun) vydal v roce 1960.

Vlastní poezii té doby označoval jako „deep image“ („hluboký dojem“), což bychom mohli interpretovat jako pokus vracet slovům jejich původní význam, nezastřený pozdějším nánosem vnějšími okolnostmi vnucených významů.

S tímto přístupem souvisí i Rothenbergův zájem o hledání vnitřní souvislostí mezi tradiční a moderní poezií – první antologií takové poezie se stala sbírka Mistři posvátného: Pásmo básní z Afriky, Ameriky, Asie a Oceánie (Technicians of the Sacred: A Range of Poems from Africa, America, Asia, & Oceania, 1968).

Touto antologií založil nyní již široce rozšířený „obor“ etnopoetiky, kterému se věnuje Rothenbergem a Dennisem Tedlockem založený časopis Alcheringa jako prostor, „kde se objeví kmenová poezie v anglickém překladu, a tak bude moci působit (v nejstarších i nejnovějších básnických tradicích) na změnu lidské mysli a lidského života“. O přesah do dalších forem umění se Rothenberg pokouší v časopise New Wilderness Letter.

Dalšími významnými antologiemi v tomto ranku jsou například sbírka staroindiánské poezie Třesení tykví (Shaking the Pumpkin) nebo soubor americké poezie od předkolumbovských dob do současnosti pod blakeovským názvem Proroctví Ameriky (America a Prophecy, 1974).

Kromě zájmu o problémy etnopoetiky se Rothenberg dále věnuje americké experimentální poezii vyjádřené například v roce 1973 antologií Revoluce slova (Revolution of the Word: A New Gathering of American Avant Garde Poetry, 1914-1945), zároveň se však obrací i k vlastním polskožidovským kořenům.

První takovou sbírkou je kniha Polsko / 1931 (Poland/1931, 1974) a především pozdější Churbn a jiné básně (Khurbn & Other Poems, 1989), v níž mrazivým způsobem zpracovává téma holokaustu. Antologií Velká židovská kniha: Básně a jiné představy Židů od kmenových dob po současnost (A Big Jewish Book: Poems and Other Visions of the Jews from Tribal Times to Present, 1978) pak zpracovává „vlastní prastaré prameny ve světě židovských mystiků, zlodějů a bláznů“.

Hluboký zájem o tradiční, etnické či experimentální a avantgardní se přitom neustále promítá, střetává a vzájemně ovlivňuje v jeho sbírkách jako například Deník Seneky (A Seneca Journal,1978) nebo Vtíravá melodie (That Dada Strain, 1983).

Známý básník a duchovní otec beatniků Kenneth Rexroth o Jerome Rothenbergovi prohlásil: „Jerome Rothenberg je jedním ze vskutku současných amerických básníků, kteří vrátili americkou poezii  do hlavního proudu světové moderní literatury. Přitom si v sobě stále uchovává to, čím je a odkud vzešel. Vzejít mohl pouze tady a teď – z vášnivé orgie Martina Bubera, Marcela Duchampa, Gertrude Steinové a Sedícího býka.“      

Jerome Rothenberg je dnes autorem přibližně šedesáti sbírek poezie, je hojně překládán do španělštiny, němčiny, francouzštiny, holandštiny, italštiny, srbštiny, polštiny a finštiny. V roce 2002 získal cenu amerického PENu za překlady Vítězslava Nezvala do angličtiny (ve spolupráci s Milošem Sovákem) ve sbírce Antilyrik & other poems.

Jerome Rothenberg v dubnu 2012 navštívil Prahu na pozvání PWF.