STONE, Robert (Anthony)
 21. 8. 1937, Brooklyn, New York
- 10. 1. 2015, Key West, Florida

Spisovatel, žurnalista, scénárista, editor.

Žoldáci - ukázka











Vyrůstal v Brooklynu v katolické rodině. Po absolvování vojenské služby (1955-58) u Atlantické flotily, kde působil jako žurnalista bez hodnosti při vojenských manévrech v Antarktidě, studoval na Newyorské univerzitě (1958-60), přičemž si přivydělával jako poslíček a autor titulků v redakci
New York Daily News. Poté se přestěhoval do New Orleansu, kde vykonával množství různých zaměstnání (pražírna kávy, herec). V r. 1962 se odstěhoval do San Franciska, kde dva roky studoval na Stanfordské univerzitě. Tam se spřátelil s Kenem
KESEYM a skupinou Merry Pranksters, kteří jej uvedli do světa kontrakultury a LSD. Po návratu do New Yorku pracoval v letech 1965-67 jako reklamní textař a v novinách National Mirror.

Publikace prvního románu A Hall of Mirrors (1967, Zrcadlová síň) mu přinesla úspěch a v r. 1968 cenu Nadace Williama Faulknera za význačnou prvotinu. V románové naturalistické studii, odehrávající se z velké části v neworleanských slumech, se pokusil ukázat paralelu mezi jednotlivými osudy lidských ztroskotanců a politickou situací ve společnosti, jejíž nálady ovlivňuje propagandistická rozhlasová stanice WUSA, kterou vlastní demagogický pravicový milionář. Román vrcholí takřka halucinogenním jazykem popsanými orgiemi násilí, po nichž zůstává devatenáct mrtvých.

Román předjímal rasistický a fanatický pravičácký extremismus, který hýbal Spojenými státy konce 60. let. Politický podtext podtrhl i úspěšný film WUSA (1970), jehož scénář podle svého románu napsal sám Stone a v němž hlavní roli ztvárnil Paul Newman.

Od r. 1967 je Robert Stone víceméně spisovatelem na volné noze. Žil v Londýně, v Hollywoodu a v r. 1971 působil jako novinář ve vietnamském Saigonu. Své žurnalistické zkušenosti vyhmátnout klíčové – jakkoliv krutě působící – jednotlivosti k charakterizaci obecného problému, i svou znalost drogové scény bohatě využil ve svém druhém románu Dog Soldiers (1974, č. Žoldáci, 1982), za který obdržel v r. 1975 Národní knižní cenu.

Příběh žurnalisty Johna Converse, který v Saigonu neodolá nabídce vydělat si 40 000 dolarů za přepravu tří kilogramů heroinu do USA, se stal Stoneovi příležitostí k úvaze o zkorumpovanosti amerického politického systému a jeho policejních složek, vyvanutosti hnutí hippies a devastujícím účinku války ve Vietnamu a drog na myšlení a jednání lidí. Výsledkem je všeobecná ztráta vědomí o základních normách chování a přizpůsobení se tomu, co “dělali všichni”. Heroin je v knize symbolem korupce.

Další hlavní postava Ray Hicks (jehož dílčí předlohou byl Stoneovi Neal CASSADY) je literárním potomkem KEROUAKOVA Deana Moriartyho, ovšem poznamenaným válečnou zkušeností (uměním zabíjet) a vědomím, že květinové hnutí nenávratně skončilo. Hicks se stává smutným symbolem života “na cestě”, který již neznamená svobodnou volbu, ale poslední možnost štvance.

Román Robert Stone za pomoci Judith Roscoe přepsal do scénáře, podle kterého  v r. 1978 režisér Karel Reisz natočil film Who’ll Stop the Rain (podle ústřední písně skupiny Creedance Clearwater Revival) s Nickem Noltem a Tuesday Weldovou v hlavních rolích.

---- Vzpomínky na šedesátá léta ztvárnil v knize Prime Green: Remembering the Sixties (2007, č. Zelená mládí: Vzpomínky na 60. léta, 2007) ----

Jako již uznávaný spisovatel působil v 70. a 80. letech na několika amerických univerzitách – na Princetonské univerzitě v New Jersey (1971-72, 1985-86), Amherst College v Massachussets (1972-75 a 1977-78), na Stanfordské univerzitě (1979), Havajské univerzitě v Manoi (1979-80) a na Harvardu (1981), Kalifornské univerzitě v Irvinu (1982) a v San Diegu (1985) a na Newyorské univerzitě (1983-84)

Pobyt ve Střední Americe počátkem 80. let inspiroval Stonea k napsání třetího románu A Flag for Sunrise (1981, Vlajka pro úsvit), který se odehrává ve fiktivním státu Tecanu, jehož vojenský režim podporují USA a CIA. Poměrně komplikovaný děj, posouvaný kupředu v jednotlivých krátkých scénách, jež mu dodávají na dramatičnosti, se soustředí na jednotlivce z prostředí místních obyvatel i americké komunity, kteří s pokoušejí přežít ve všeobecném chaosu a případně z něj i něco vytěžit. Jednotlivá, a přitom vzájemně propojená témata jako katolická víra, revoluce a importovaná kontrarevoluce, špionážní machinace či státem podporovaný obchodu s drogami skládají mozaiku světa, v němž se ztrácí víra v základní lidské hodnoty.

Román, jehož styl (stejně jako u předchozích knih) odkazuje k dílům Josepha CONRADA, Grahama GREENA a Johna Le Carrého, také poukázal na odvrácenou stranu Amerikou utvářeného světového míru. Závěr díla vyznívá slovy jednoho z hrdinů značně ironicky: “Člověk se nemá čeho bát..., když rozumí historii.”

Stoneova zkušenost s psaním scénářů, z natáčení filmů i styl třetího románu, jehož některé scény připomínají filmové řazení jednotlivých obrazů, se projevily v knize Children of Light (1986, Děti světla), který zachycuje dekadenci a schizofrenní atmosféru při natáčení hollywoodského filmu (podle románu Kate Chopinové The Awakening), při němž se manipuluje s herci, autory, s diváky i se skutečností. Do Mexika zasazenému příběhu dvou drogami zničených milenců byla vyčítána jistá tendenčnost a předpojatost.

Román Outerbridge Reach (1989) je osobitou variací na Hemingwayova Starce a moře a Mellvilovu Bílou velrybu. Rozhodnutí vietnamského veterána Owena Brownea na plachetnici obeplout zeměkouli, aby se tak postavil moři, společnosti a celému světu, roztáčí spirálu k širším souvislostem – od vztahu dvou mužů (hlavního hrdiny a cynického filmového dokumentaristy Stzricklanda, který chce o jeho cestě natočit film) k jedné ženě – Anne závislé na alkoholu - k dalším postavám, které se Strickland pokouší vtáhnout do zamýšlené televizní show.

Román “o ideích a o místě” Damascus Gate (1998, Brána v Damašku) se odehrává v Jeruzalémě. Na vztahu “relativně nevinného” bílého, amerického novináře Christophera Lucase (napůl žid, napůl katolík) k černé Američance odehrávajícím se ve víru teroristických akcí na místě, které je posvátné pro židy, muslimy a křesťany, Stone skládá mozaiku boje mezi ideou Boha a povahou víry.

Průřez Stoneovou tvorbou a vývojem jeho literárního stylu představuje sbírka Bear and His Daughter (1998), která obsahuje povídky napsané od r. 1969 do současnosti.

ZPĚT