nový

Narodil se v rodině účetního a drobné podnikatelky, v roce 1943 ukončil studia na Harvardově univerzitě v oboru leteckého inženýrství. Po službě v armádě (1944-46), kde působil jako pozorovatel polního dělostřelectva při bojích na Filipínách a v Japonsku, pokračoval ve studiu na pařížské Sorbonně (1947-48).

Ze své válečné zkušenosti vytěžil svůj první román The Naked and Dead (1948, č. Nazí a mrtví, 1957), který zaujal naturalistickým zpracováním života vojáků v průzkumné četě na tichomořském ostrově Anopopei. Kromě působivého vykreslení úmorného tropického vedra v džungli, strachů, duševních pochodů a stavů jednotlivých vojáků je zde věrně zachycen i systém fungování armády, v níž jsou zájmy obyčejného vojáka zcela podřízeny vyšším politickým a strategickým zájmům, pod nimiž se však mnohdy skrývají osobní ambice i frustrace velitelů. Film byl v roce 1958 zfilmován režisérem Raoulem Walshem.

Druhý román Barbary Shore(1951, Barbarské pobřeží), napsaný v období antikomunistické hysterie rozpoutaného senátorem Josephem McCarthym (1950-54), se zaměřuje na postavu levičáka Michaela Lovetta, který postupně objevuje, že „revoluční socialismus je jedinou alternativou současnému barbarství“. Přes veškerou působivost ve vystižení dusné atmosféry té doby a bezmocnosti jednotlivce vůči státní mašinérii je románu vyčítána megalomanie a přerůstání do politického traktátu. Mailer sám však tuto knihu označuje jako první americký existenciální román.

Svůj nekompromisní a extravagantní postoj vůči americkému politickému systému dával najevo v časopise Dissent (1952-63) a od r. 1955 i v časopise kontrakultury Village Voice, který pomáhal zakládat.

V dalších dílech se děj soustředí kolem Mailerova alter ega Sergia O’Shaugnessyho, Stephena Rojacka nebo postavy Normana Mailera. Román The Deer Park (1955, č. Obora, 1996), v roce 1967 přepsaný pro divadlo i pro film, dlouho hledal nakladatele, ale svým vystižením prostředí Hollywoodu bývá srovnáván s Westový Dnem kobylek a Fitzgeraldovým Posledním magnátem.

V románech Barbary Shore a The Deer Park již Mailer naznačil svou snahu o vytvoření romanticko-revolučního barbara, hrdiny, v němž by se skloubila Marxova teorie o člověku sociálním a Freudova teorie o člověku sexuálním. Mailer sám v té době experimentoval s drogami, skupinovým sexem a jeho rodinný život je poznamenán častými sňatky a rozvody.

Tématem rebelství a očistného barbarství se následujících deset let zabývá ve svých románech i esejistických knihách. Základním dílem pro pochopení rodící se Mailerovy filosofie je sborník esejů, črt, nápadů i útoků Advertisements for Myself (1959, Reklamy na vlastní osobu), jejímž klíčovým esejem je ,White Negro‘ (1957, č. Bílej negr, Vokno 20, 1990). V něm popsal vlastní představu hipstera, bytostného rebela („agitátor bez hesla, revolucionář bez programu“), kterého zplodila hrozba atomové bomby a studená válka.

Hipster je podle Mailera odpovědí na totalitu současné společnosti, ze které se vyděluje tím, že se řídí jen svými smysly, instinkty („žije přítomností“), zároveň však ostatním nechává možnost svobodné volby („žije s otázkou, ne s odpovědí“). Esej je základním dokumentem, od něhož Mailer dále rozvíjel svou „hip-filosofii“, kterou se pokoušel uvést i do praktického života. Potvrzením této snahy je Mailerova veřejná angažovanost a politická činnost – např. v letech 1960 a 1969 kandidoval na úřad newyorského starosty.

Hledání hipstera v politickém životě, který by odpovídal Mailerovým představám se projevilo v knize The Presidential Papers (1963, Presidentské listy), v níž se hipsterovu mladistvost, energii, odvahu a způsob projevu pokusil naroubovat na Johna F. Kennedyho, zcela však opomenul Kennedyho materiální a sociální zázemí.

Zdařilejší aplikací hip-filosofie je román An American Dream (1964, č. Americký sen, 1990), příběh profesora existenciální filosofie Stephena Rojacka, který zavraždí svou manželku pocházející z bohaté rodiny. Kniha (v r. 1966 zfilmována Robertem Gistem pod názvem See You in Hell, Darling?) se stala široce diskutovanou poloautobiografickou fantazií o povaze sexu a moci a jejich rolích v americkém životě. Oproti důrazu na energii, odvahu a vědomí si vlastní moci ztvárněné v O’Shaugnessym (román The Deer Park) klade autor v Rojackovi větší důraz na mystiku, magii, tajemno a strach. On sám se v té době prohlásil za „existencialistu“ a „levého konzervativce“ a svůj přístup ke kultivaci mystiky osobního násilí projevil v obdivu k profesionálnímu boxeru José Torresovi, jehož obsadil i do svých filmů, a sám začal i boxovat. (Ke vztahu k boxu se vyznal v dokumentárním filmu Leona Gasta When We Were Kings (1996), který se zabývá soubojem Muhammada Aliho a George Foremana o mistra světa v r. 1974.)

Přímým odkazem na „bílého negra“ je DJ, napůl černoch z Harlemu a napůl běloch z Texasu, z románu Why Are We In Vietnam? (1967, č. Proč jsme ve Vietnamu?, 1995), který svým diskžokejským vulgárním vyprávěním o lovu medvědů na Aljašce skládá alegorii na válku ve Vietnamu.

Mailer jako veřejná a uznávaná osoba se v té době účastní veškerého kulturního, společenského a politického dění – protiválečných kampaní, mírových demonstrací i feministických polemik. Účastnil se televizních show, v r. 1969 kandidoval ze Demokratickou stranu na newyorského starostu s myšlenkou oddělit město od státu. Sám se charakterizoval jako

„válečník, předpokládaný generál, expolitický kandidát, angažovaný enfant terrible literárního světa, moudrý otec šesti dětí, radikální intelektuál, existenciální filosof, tvrdě pracující spisovatel, šampion obscenity, manžel čtyř bojujících ženušek, vlídný barový piják a zveličovaný pouliční bojovník, organizátor večírků a inzultant hostů…“

O tomto období nejlépe vypovídá kniha The Armies of the Night (1968, č. Armády noci, 1971) – popis příprav a vlastní průběh pochodu na Pentagon 21. 10. 1967, který byl brutálně rozehnán policií a Mailer sám strávil noc ve vězení. Kniha s podtitulem ,Historie jako román, román jako historie‘, zpracovává látku metodami nového žurnalismu (viz Tom Wolfe, Hunter S. Thompson), v němž Mailer (autor) pohlíží na Mailera (organizátora a přímého účastníka demonstrace), atmosféru i vlastní děj nezúčastněně, objektivně jako žurnalista, přičemž text prokládá osobními politickými úvahami i ryze beletristickými konstrukcemi. Kniha získala v r. 1969 Pulitzerovu cenu a Národní knižní cenu.

Je zajímavé popis demonstrací i v knize použité výrazové prostředky porovnat s knihou Jahodová proklamace (The Strawberry Statement, 1969, č. 2006) Jamese S. Kunena.

Podobné téma Mailer zpracovává v „nebeletristickém románu“ Miami and the Siege of Chicago (1968, Miami a obléhání Chicaga) o sjezdu Republikánské strany v Miami na Floridě a o rozehnání demonstrace hippies během předvolebního sjezdu Demokratické strany v Chicagu. Za svou účast na demonstracích byl na jaře 1970 Mailer postaven před soud, obě knihy však získaly Národní knižní cenu. Tématicky s těmito knihami souvisí soubor článků a úvah o politice Johna F. Kennedyho a Lyndona B. Johnsona The Idol and the Octopus: Political Writings on the Kennedy and Johnson Administrations (1968, Idol a chobotnice), který zahrnuje i výňatky z Prezidentských listů.

Během hektického období přelomu 60. a 70. let napsal, produkoval a režíroval tři filmy, ve kterých hrál i hlavní roli: Wild 90 (1967), jehož základem je román The Deer Park, dále Beyond the Law (1968), záznam jedné noci na policejní stanici, a Maidstone (1971), ve kterém se stylizoval do role kandidáta na prezidenta.

Tématem se poněkud vymykající kniha je Of a Fire on the Moon (1970, č. Oheň na Měsíci, 1981), psaná stylem nového žurnalismu, v níž se mísí reportáž o přípravách i samotném letu Apolla 11 na Měsíc v r. 1969, společenskokritický esej o myšlenkových a sociálních proudech, které tento let reprezentuje s odkazy na totalitní tendence v americké společnosti, psychologická studie, jež se pokouší rekonstruovat motivy jednotlivých astronautů i pozadí celé výpravy, vědeckofantastické vize o zápase Boha s Ďáblem či rakovině jako výrazu psychologické vzpoury. Své místo má v knize i tajemno, magie a moderní věda v kapitole o psychologii strojů i ozvuky hip-filosofie v úvahách o přetrvávání primitivních instinktů.

Sedmdesátá léta jsou v Mailerově tvorbě ve znamení literatury faktu, esejů a kritik na nejrůznější témata – polemika s feministickým hnutím The Prisoner of Sex (1971), obdivná fotobiografie Marilyn Monroe Marilyn and Of Women and Their Elegance (1973), kniha o graffiti The Faith of Graffiti (1974), reportáž o zápase o titul mistra světa v boxu mezi Muhammadem Alim a Georgem Foremanem The Fight (1975), kniha o díle Henryho Millera Genius and Lust: A Journey through the Major Writings of Henry Miller (1976) (k Millerově díle se vrací i v antologii Black Messiah: Tribute To Henry Miller (s Jane Kerouac, Ericou Jung, ed. John Bennett, 1981).

K beletristické formě se vrátil až v roce 1979 „románem o skutečném životě“ The Executioner’s Song (č. Katova píseň, 1992), tisícistránkovou objektivní rekonstrukcí dvou vražd, soudního procesu a popravy pachatele Garyho Gilmora (v lednu 1977), který byl v USA po více než deseti letech prvním popraveným odsouzencem. Kniha, často srovnávaná s Capoteovým Chladnokrevně a Sandersovou Rodinou, získala v r. 1979 Pulitzerovu cenu. V r. 1982 byl podle Mailerova scénáře natočen dvoudílný televizní film (rež. Lawrence Schiller).

Kontroverzní Mailerův přístup k násilí se ovšem projevil v organizování petice za propuštění Jacka Henryho Abbota, odsouzeného za vraždu, jemuž pomohl vydat knihu In the Belly of the Beast: Letters from Prison (1981). Když však Abbott spáchal další vraždu, byl Mailer podroben silné vlně kritiky sdělovacích prostředků.

Ačkoliv Norman Mailer stále zůstal osobou politicky aktivní, jeho další román ze zamýšlené trilogie Ancient Evenings (1983, č. Dávné večery I a II, 1995) se odehrává v Egyptě v éře faraona Menenhetet. Důvěrnou znalostí detailů z denního života, náboženství a bitev kniha potvrdila Mailerovu schopnost napsat čtivou a zajímavou beletrii.

Úspěšný byl i kriminální thriller Tough Guys Don’t Dance (1984, Ostří hoši netančí), podle kterého v r. 1987 natočil na filmovém festivalu v Cannes kladně přijatý stejnojmenný film. Vyvaroval se v něm chyb svých prvních filmů (především uznal význam tvorby ve studiu) a zúročil v něm i svou zkušenost z natáčení Formanovy adaptace (1981) Doctorowovova románu Ragtime, v němž si zahrál postavu architekta Stanforda Whitea.

Podle Mailerova scénáře, originální adaptace Shakespearova Krále Leara, natočil v r. 1987 Jean-Luc Godard film King Lear, v němž hráli Woody Allen, Quentin Tarantino, Jean-Luc Godard i on sám. V roce 1997 pak Mailer opět režíroval film Ringside s Brendanem Fraserem, Antonym Quinnem a Paulem Sirvinem v hlavních rolích, který zpracovává příběh irsko-amerického boxera (inspirací byl Mailerovi ovšem Muhammad Ali)..

V r. 1984 byl zvolen prezidentem americké pobočky spisovatelské organizace PEN, kterou reprezentoval v r. 1986 na mezinárodním kongresu PEN klubu v New Yorku. Tam vzbudil značný rozruch svojí kritikou Spojených států, přičemž sám byl při volbě do předsednictva shromáždění PEN nařčen ze sexismu.

Poslední Mailerova díla mají stále širší časový i tématický záběr: k politickému tématu se Mailer vrací v esejistické knize o válce v Perském zálivu How the Wimp Won the War (1991). V románu Harlot’s Ghost (1991, č. Duch děvky I, II, 2005) zpracovává poměry v CIA od doby jejího založení koncem 40. let a postihuje z filosofického a ideologického hlediska historii americké špionáže do konce let 80. Podobně jako v předchozích románech i zde na příběhu přeběhlíka z USA do Sověstkého svazu s tajnými dokumenty umně proplétá historická fakta s fikcí, skuetečné lidské osudy s autorsksou fabulací.

V satirickém románu Oswald’s Tale: An American Mystery (1995, č. Americké tajemství, 1997) životním příběhu údajného vraha Johna F. Kennedyho, Lee Harveyho Oswalda, zase zachycuje stereotypnost a šeď amerického způsobu života. Biblickou tématikou, životopisem Ježíše Krista se zabývá román The Gospel According to the Son (1997, č. Evangelium podle syna, 2000) psaný ich-formou.

Na poslední román si museli čtenáři počkat celých deset let. Román The Castle in the Forest (2007, Lesní zámek aneb Hitlerův přízrak, č. 2007) zpracovává dětství Adolfa Hitlera z pohledu démona Dietera, který byl poslán, aby jej svedl na scestí. Román vychází z představy, že Hitler neměl židovské předky, ale že byl plodem incestního vztahu. Záměr napsat i druhý díl románu již nestačil splnit..

V celkovém kontextu svého díla bývá Mailer označován za „historika morálního vědomí své doby a reprezentativního spisovatele své generace“.