Narodil se v rodině účetního a drobné podnikatelky, v roce
1943 ukončil studia na Harvardově univerzitě v oboru leteckého inženýrství. Po
službě v armádě (1944-46), kde působil jako pozorovatel polního dělostřelectva
při bojích na Filipínách a v Japonsku, pokračoval ve studiu na pařížské
Sorbonně (1947-48).
Ze své válečné zkušenosti vytěžil svůj
první román The Naked and Dead (1948, č. Nazí a mrtví,
1957), který zaujal naturalistickým
zpracováním
života vojáků v průzkumné četě na tichomořském
ostrově Anopopei. Kromě
působivého vykreslení úmorného
tropického vedra v džungli, strachů, duševních
pochodů a stavů jednotlivých vojáků je zde věrně zachycen
i systém fungování
armády, v níž jsou zájmy obyčejného
vojáka zcela podřízeny vyšším
politickým a
strategickým zájmům, pod nimiž se však mnohdy
skrývají osobní ambice i
frustrace velitelů. Film byl v roce 1958 zfilmován
režisérem Raoulem Walshem.
Druhý román Barbary Shore(1951, Barbarské
pobřeží), napsaný v období antikomunistické hysterie rozpoutaného senátorem
Josephem McCarthym (1950-54), se zaměřuje na postavu levičáka Michaela Lovetta,
který postupně objevuje, že „revoluční socialismus
je jedinou alternativou současnému barbarství“.
Přes veškerou působivost
ve vystižení dusné atmosféry té doby a
bezmocnosti jednotlivce vůči státní
mašinérii je románu vyčítána
megalomanie a přerůstání do politického
traktátu.
Mailer sám však tuto knihu označuje jako první
americký existenciální román.
Svůj
nekompromisní a extravagantní postoj vůči americkému politickému systému dával
najevo v časopise Dissent (1952-63) a od r. 1955 i v časopise
kontrakultury Village Voice, který pomáhal zakládat.
V
dalších dílech se děj soustředí kolem Mailerova alter ega Sergia
O’Shaugnessyho, Stephena Rojacka nebo postavy Normana Mailera. Román
The Deer Park (1955, č. Obora, 1996), v roce 1967 přepsaný pro divadlo i
pro film, dlouho hledal nakladatele, ale svým vystižením prostředí Hollywoodu
bývá srovnáván s Westový Dnem kobylek a Fitzgeraldovým Posledním
magnátem.
V románech Barbary Shore a The
Deer Park již Mailer naznačil svou snahu o vytvoření romanticko-revolučního
barbara, hrdiny, v němž by se skloubila Marxova teorie o člověku sociálním a
Freudova teorie o člověku sexuálním. Mailer sám v té době experimentoval s
drogami, skupinovým sexem a jeho rodinný život je poznamenán častými sňatky a
rozvody.
Tématem
rebelství a očistného
barbarství se následujících deset let
zabývá ve svých románech i
esejistických
knihách. Základním dílem pro
pochopení rodící se Mailerovy filosofie je
sborník
esejů, črt, nápadů i útoků Advertisements for Myself (1959, Reklamy na
vlastní osobu), jejímž klíčovým esejem je ,White Negro‘ (1957, č. Bílej negr, Vokno
20, 1990). V něm popsal vlastní představu hipstera, bytostného
rebela („agitátor bez hesla, revolucionář bez programu“), kterého zplodila
hrozba atomové bomby a studená válka.
Hipster je podle
Mailera odpovědí na
totalitu současné společnosti, ze které se vyděluje
tím, že se řídí jen svými
smysly, instinkty („žije přítomností“),
zároveň však ostatním nechává
možnost
svobodné volby („žije s otázkou, ne s odpovědí“). Esej je základním dokumentem, od něhož Mailer dále
rozvíjel svou „hip-filosofii“, kterou se pokoušel uvést i do praktického
života. Potvrzením této snahy je Mailerova veřejná angažovanost a politická
činnost – např. v letech 1960 a
1969 kandidoval na úřad newyorského starosty.
Hledání hipstera v politickém životě,
který by odpovídal Mailerovým představám se projevilo v knize The
Presidential Papers (1963, Presidentské listy), v níž se hipsterovu
mladistvost, energii, odvahu a způsob projevu pokusil naroubovat na Johna F.
Kennedyho, zcela však opomenul Kennedyho materiální a sociální zázemí.
Zdařilejší aplikací hip-filosofie je
román An American Dream (1964, č. Americký sen, 1990), příběh profesora
existenciální filosofie Stephena Rojacka, který zavraždí svou manželku
pocházející z bohaté rodiny. Kniha (v r. 1966 zfilmována Robertem Gistem pod
názvem See You in Hell, Darling?) se stala široce diskutovanou
poloautobiografickou fantazií o povaze sexu a moci a jejich rolích v americkém
životě. Oproti důrazu na energii, odvahu a vědomí si vlastní moci ztvárněné v
O’Shaugnessym (román The Deer Park) klade autor v Rojackovi větší důraz
na mystiku, magii, tajemno a strach. On sám se v té době prohlásil za
„existencialistu“ a „levého konzervativce“ a svůj přístup ke kultivaci mystiky
osobního násilí projevil v obdivu k profesionálnímu boxeru José Torresovi,
jehož obsadil i do svých filmů, a sám začal i boxovat. (Ke vztahu k boxu se
vyznal v dokumentárním filmu Leona Gasta When We Were Kings
(1996), který se zabývá soubojem
Muhammada Aliho a George Foremana o mistra světa v r. 1974.)
Přímým odkazem na „bílého negra“ je DJ,
napůl černoch z Harlemu a napůl běloch z Texasu, z románu Why Are We In
Vietnam? (1967, č. Proč jsme ve Vietnamu?, 1995), který svým diskžokejským
vulgárním vyprávěním o lovu medvědů na Aljašce skládá alegorii na válku ve Vietnamu.
Mailer
jako
veřejná a uznávaná osoba se v té době
účastní veškerého kulturního,
společenského a politického dění –
protiválečných kampaní, mírových
demonstrací
i feministických polemik. Účastnil se televizních
show, v r. 1969 kandidoval ze
Demokratickou stranu na newyorského starostu s myšlenkou
oddělit město od
státu. Sám se charakterizoval jako
„válečník,
předpokládaný generál, expolitický
kandidát, angažovaný enfant terrible
literárního světa, moudrý otec šesti
dětí, radikální intelektuál,
existenciální
filosof, tvrdě pracující spisovatel, šampion
obscenity, manžel čtyř bojujících
ženušek, vlídný barový piják a
zveličovaný pouliční bojovník, organizátor
večírků a inzultant hostů…“
O
tomto období nejlépe vypovídá kniha The Armies of the Night (1968, č.
Armády noci, 1971) – popis příprav a vlastní průběh pochodu na Pentagon 21. 10.
1967, který byl brutálně rozehnán policií a Mailer sám strávil noc ve vězení.
Kniha s podtitulem ,Historie jako román, román jako historie‘, zpracovává látku
metodami nového žurnalismu (viz Tom Wolfe, Hunter S. Thompson), v němž Mailer (autor) pohlíží na Mailera
(organizátora a přímého účastníka demonstrace), atmosféru i vlastní děj
nezúčastněně, objektivně jako žurnalista, přičemž text prokládá osobními
politickými úvahami i ryze beletristickými konstrukcemi. Kniha získala v r.
1969 Pulitzerovu cenu a Národní knižní cenu.
Je zajímavé popis demonstrací i
v knize použité výrazové prostředky porovnat s knihou Jahodová proklamace (The Strawberry
Statement, 1969, č. 2006) Jamese
S. Kunena.
Podobné
téma Mailer zpracovává v „nebeletristickém románu“ Miami and the Siege of
Chicago (1968, Miami a obléhání Chicaga) o sjezdu Republikánské strany v
Miami na Floridě a o rozehnání demonstrace hippies během předvolebního sjezdu
Demokratické strany v Chicagu. Za svou účast na demonstracích byl na jaře 1970
Mailer postaven před soud, obě knihy však získaly Národní knižní cenu.
Tématicky s těmito knihami souvisí soubor článků a úvah o politice Johna F.
Kennedyho a Lyndona B. Johnsona The Idol and the Octopus: Political Writings
on the Kennedy and Johnson Administrations (1968, Idol a chobotnice), který
zahrnuje i výňatky z Prezidentských listů.
Během
hektického období přelomu 60. a
70. let napsal, produkoval a režíroval tři filmy, ve kterých hrál i hlavní
roli: Wild 90 (1967), jehož základem je román The Deer Park, dále
Beyond the Law (1968), záznam jedné noci na policejní stanici, a Maidstone
(1971), ve kterém se stylizoval do role kandidáta na prezidenta.
Tématem se poněkud vymykající kniha je Of
a Fire on the Moon (1970, č. Oheň na Měsíci, 1981), psaná stylem nového
žurnalismu, v níž se mísí reportáž o přípravách i samotném letu Apolla 11
na Měsíc v r. 1969, společenskokritický esej o myšlenkových a sociálních
proudech, které tento let reprezentuje s odkazy na totalitní tendence v
americké společnosti, psychologická studie, jež se pokouší rekonstruovat motivy
jednotlivých astronautů i pozadí celé výpravy, vědeckofantastické vize o zápase
Boha s Ďáblem či rakovině jako výrazu psychologické vzpoury. Své místo má v
knize i tajemno, magie a moderní věda v kapitole o psychologii strojů i ozvuky
hip-filosofie v úvahách o přetrvávání primitivních instinktů.
Sedmdesátá léta jsou v Mailerově tvorbě
ve znamení literatury faktu, esejů a kritik na nejrůznější témata – polemika s
feministickým hnutím The Prisoner of Sex (1971), obdivná fotobiografie
Marilyn Monroe Marilyn and Of Women and Their Elegance (1973), kniha o
graffiti The Faith of Graffiti (1974), reportáž o zápase o titul mistra
světa v boxu mezi Muhammadem Alim a Georgem Foremanem The Fight (1975),
kniha o díle Henryho Millera Genius and Lust: A Journey through the Major
Writings of Henry Miller (1976) (k Millerově díle se vrací i v antologii Black
Messiah: Tribute To Henry Miller (s Jane Kerouac, Ericou Jung, ed. John Bennett, 1981).
K beletristické formě se vrátil až v
roce 1979 „románem o skutečném životě“ The Executioner’s Song (č. Katova
píseň, 1992), tisícistránkovou objektivní rekonstrukcí dvou vražd, soudního
procesu a popravy pachatele Garyho Gilmora (v lednu 1977), který byl v USA po
více než deseti letech prvním popraveným odsouzencem. Kniha, často srovnávaná s
Capoteovým Chladnokrevně a Sandersovou Rodinou, získala v r. 1979 Pulitzerovu cenu. V r. 1982
byl podle Mailerova scénáře natočen dvoudílný televizní film (rež. Lawrence
Schiller).
Kontroverzní Mailerův přístup k násilí
se ovšem projevil v organizování petice za propuštění Jacka Henryho Abbota,
odsouzeného za vraždu, jemuž pomohl vydat knihu In the Belly of the Beast:
Letters from Prison (1981). Když však Abbott spáchal další vraždu, byl
Mailer podroben silné vlně kritiky sdělovacích prostředků.
Ačkoliv Norman Mailer stále zůstal
osobou politicky aktivní, jeho další román ze zamýšlené trilogie Ancient
Evenings (1983, č. Dávné večery I a II, 1995) se odehrává v Egyptě v éře
faraona Menenhetet. Důvěrnou znalostí detailů z denního života, náboženství a
bitev kniha potvrdila Mailerovu schopnost napsat čtivou a zajímavou beletrii.
Úspěšný byl i kriminální thriller Tough
Guys Don’t Dance (1984, Ostří hoši netančí), podle kterého v r. 1987
natočil na filmovém festivalu v Cannes kladně přijatý stejnojmenný film.
Vyvaroval se v něm chyb svých prvních filmů (především uznal význam tvorby ve
studiu) a zúročil v něm i svou zkušenost z natáčení Formanovy adaptace (1981)
Doctorowovova románu Ragtime, v němž si zahrál postavu architekta Stanforda
Whitea.
Podle Mailerova scénáře, originální
adaptace Shakespearova Krále Leara, natočil v r. 1987 Jean-Luc Godard film King
Lear, v němž hráli Woody Allen, Quentin Tarantino, Jean-Luc Godard i on sám. V roce 1997 pak Mailer
opět režíroval film Ringside s Brendanem Fraserem, Antonym Quinnem a
Paulem Sirvinem v hlavních rolích, který zpracovává příběh
irsko-amerického boxera (inspirací byl Mailerovi ovšem Muhammad Ali)..
V r. 1984 byl zvolen prezidentem
americké pobočky spisovatelské organizace PEN, kterou reprezentoval v r. 1986
na mezinárodním kongresu PEN klubu v New Yorku. Tam vzbudil značný rozruch
svojí kritikou Spojených států, přičemž sám byl při volbě do předsednictva
shromáždění PEN nařčen ze sexismu.
Poslední
Mailerova díla mají stále
širší časový i tématický
záběr: k politickému tématu
se Mailer vrací v esejistické knize o válce v
Perském zálivu How the Wimp
Won the War (1991). V románu Harlot’s Ghost (1991, č. Duch děvky I, II, 2005) zpracovává poměry
v CIA od doby jejího založení koncem 40. let a postihuje z filosofického a
ideologického hlediska historii americké špionáže do konce let 80. Podobně jako
v předchozích románech i zde na příběhu přeběhlíka z USA do Sověstkého svazu
s tajnými dokumenty umně proplétá historická fakta s fikcí, skuetečné
lidské osudy s autorsksou fabulací.
V satirickém románu Oswald’s Tale:
An American Mystery (1995, č. Americké tajemství, 1997) životním příběhu
údajného vraha Johna F. Kennedyho, Lee Harveyho Oswalda, zase zachycuje
stereotypnost a šeď amerického způsobu života. Biblickou tématikou, životopisem
Ježíše Krista se zabývá román The Gospel According to the Son (1997, č. Evangelium
podle syna, 2000)
psaný ich-formou.
Na poslední román si museli čtenáři počkat celých deset let. Román The
Castle in the Forest (2007, Lesní zámek aneb Hitlerův přízrak, č. 2007) zpracovává dětství Adolfa Hitlera z
pohledu démona Dietera, který byl poslán, aby jej svedl na scestí. Román
vychází z představy, že Hitler neměl židovské předky, ale že byl plodem
incestního vztahu. Záměr napsat i druhý díl románu již nestačil splnit..
V
celkovém kontextu svého díla bývá Mailer označován za „historika morálního
vědomí své doby a reprezentativního spisovatele své generace“.
lb
|