| HUNTER,
Robert (vl. jm. Robert Burns) 23. 6. 1941, Arroyo Grande (Kalifornie) Básník, kytarista, hlavní textař rockové skupiny Grateful Dead. |     |
Původně folkový kytarista, člen blugrassových skupin (např. Tub Thumpers, v níž hrál poč. 60. let se svým přítelem Jerrym Garciou), od r. 1970 hlavní textař hippiesovské, komunitní skupiny Grateful Dead, která se v letech 1965-67 podílela na psychickém rozpoložení účastníků “kyselinových testů” Kena Keseyho a Merry Pranksters. On sám prvním "kyselinovým textem" prošel v roce 1962 jako dobrovolný účastník pokusů Stanfordovy univerzity sponzorované CIA v rámci jejího tajného programu na možnosti ovládání lidské mysli (MK-ULTRA). První texty pro Grateful Dead byly psány právě pod vlivem LSD ("China Cat Sunflower / The Eleven"). Ke skupině se přidal v roce 1967, když již měl drogovou závislost za sebou. Tehdy také napsal svůj nejznámější text "Dark Star". Hunterovy
texty se významnou měrou podílely na úspěchu
koncertního alba Live / Dead
(1970) a studiového Workingman’s Dead
(1970), neboť souzněly s
náladotvornou hudbou skupiny a dále ji prohlubovaly.
Hunter se od té doby podílel na všech 10
studiových albech skupiny i na sólových projektech
Jerryho Garcii (1942 - 1995) a je považován za
dalšího člena skupiny. Přes 250 Hunterových textů
napsaných pro Grateful Dead, Boba Dylana, Jefferson Starships a
další skupiny a autory s kompletní
diskografií shrnuje sbírka A Box of
Rain: Lyrics of Robert Hunter (1990, později A
Box of Rain: Lyrics 1965-1993, 1993). Za
vrchol Hunterova lyrismu bývají považovány
hudební suity "Help On the Way / Franklin's Tower" (1975) a
"Terrapin Station" (1977).
Robert
Hunter též nahrál několik vlastních desek a věnuje
se překladům poezie Rainera Marii Rilkeho, které publikoval ve
sbírce Duino Elegies (1987,
nově jako Duino Elegies / Sonnets To Orpheus,
1993) ilustrovaných jeho manželkou, výtvarnicí
Maureen Hunterovou, též autorkou přebalů alb Grateful Dead.
Sbírky překladů i vlastní poezie doplňuje i jejich audioverze, v níž Hunterovu recitaci doprovází Tom Constanten na piano. Hunterovu poezii nejlépe představují sbírky Idiot’s Delight (1992), Sentinel and Other Poems (1993) a Glass Lunch (1997), rytmické meditace, elegie, které se filosoficky zaměřují na život jedince ve víru moderního světa. Po Garciově smrti založil Hunter s ostatními členy skupiny The Rex Foundation, nadaci na podporu sociálně-kulturních projektů. lb |
|
D.d.: Hudební alba: Tales of the Great Rum Runners (1973) Tiger Rose (1974) Jack O Roses (1980) Promontory Rider (1982) Amagamalin Street (1984) Live '85 (1985) The Flight of the Marie Helena (1985) Liberty (1988) Rock Columbia (1986) Box of Rain (1990) Sentinel (1993) Audio:
Duino Elegies - Rainer Maria Rilke (1988) Rilke: Duino Elegies / Sonnets To Orpheus (1993) Knihy: Night Cadre: Poems (1991) Sentinel (1993) Infinity Minus Eleven (1993) Dog Moon (1996) New Best of Grateful Dead. Výtvarné umění - Robert Hunter Paintings, 1966-1988 |