HOFFMAN, Abbie (vl. jm. Abbott)
Free, Barry Freed, George Metesky, Spiro Igloo

30. 11. 1936, Worcester (Massachusetts)
– 12. 4. 1989, New Hope (Pennsylvánie)



Mluvčí kontrakultury a organizátor radikálních protestních akcí v 60. letech, spisovatel.






Chicagská sedma



Vystudoval psychologii na Brandeis Univerzity (1959), kde se pod vlivem psychologa Abrahama Maslowa rozhodl politický protest přeměnit v pozitivní akci a učinit z něj prostředek sebevyjádření. Po studiích na Kalifornské univerzitě v Berkeley (1960) pracoval jako psycholog v nemocnici (1960-62) a lékárník (1963-65), ve Worcesteru založil komunitní centrum, v mississippském Koordinačním centru studentů za nenásilí se angažoval v otázkách občanských práv.

Během stupňující se války ve Vietnamu zaměřil svou pozornost na mírové hnutí a mezi newyorskými hippies začal organizovat jednak protiválečné protesty a jednak happeningy a humorné provokace útočící na symboly státní moci, jež měly přitáhnout pozornost médií a tak zcela zadarmo strhnout na svou stranu mlčící většinu obyvatel. Mezi nejznámější akce patří obléhání Pentagonu jako symbolu války v r. 1967. V r. 1968 se studentským vůdcem Jerrym Rubinem a s Paulem Krassnerem založil Youth International Party (YIP, Mezinárodní stranu mládeže), jež byla zcela volným sdružením politicky a společensky aktivních hippies - yippies. Jejím největším vystoupením byl podíl na organizování protiválečné demonstrace během sjezdu Demokratické strany v Chicagu v r. 1968, kterou brutálně rozehnala Národní garda. Osm (později sedm) organizátorů bylo postaveno před soud (zmanipulovaný proces později zvaný jako Chicagská osma), v němž byl Abbie Hoffman odsouzen na pět let do vězení. Rozsudek byl nakonec zrušen.

S revolučními aktivitami za změnu stávajícího systému na systém založený “na lidech a spolupráci” souvisí jeho zájem o možnosti, jak se vymanit ze společenského systému a žít svobodně a nezávisle na něm. To je tématem pamfletu Fuck the System (1968) a knihy Revolution for the Hell Of It (1968). V knize Woodstock Nation: A Talk-Rock Album (1969) upozorňuje na snahy systému pacifikovat hnutí hippies tím, že ho systém přijme za své, a nabádá k nutnosti aktivně se těmto pokusům bránit. Kniha zůstala tehdy hippies nepochopena. Oproti tomu Steal This Book (1971, Čajzni tuhle knížku), vydané vlastním nákladem, odmítané knihkupci a zakázané v Anglii a Kanadě, se nakonec prodalo na dva miliony výtisků. Publikace je sbírkou praktických - ačkoliv se silně ironickým podtextem - návodů, jak žít svobodně na úkor systému – popisuje metody, jak zadarmo získat jídlo, zadarmo cestovat či telefonovat, stejně tak však i návod k přípravě Molotova koktejlu, přičemž pasáž věnovaná zbraním se jmenuje ,Piece Now‘ (tj. Miř teď, což je ironicky upravené heslo hippies ,Peace Now‘, Mír teď).

S koncem hnutí hippies nastává Hoffmanův ústup ze zájmu medií, který završila i policií zinscenovaná účast na obchodu s kokainem v r. 1973, za který byl odsouzen na 15 let do vězení. Abbie Hoffman se na dalších 7 let uchýlil do ilegality a po plastické operaci a změně jména na Barryho Freeda pracoval jako ekologický aktivista na Thousand Islands ve státě New York, kde v r. 1978 založil organizaci Zachraňte řeku, působil v místním rozhlase a televizi a byl dokonce jmenován do federální komise pro vodní zdroje. Pod vlastním jménem o sobě dával vědět příležitostnými rozhovory pro levičácké časopisy.

V r. 1976 vydal knihu dopisů s Anitou Hoffmanovou To America With Love: Letters from the Underground (ta byla východiskem pro film Roberta Greenwalda Steal this Movie z r. 2000), z ilegality pak vystoupil v televizním interview u příležitosti vydání knihy Soon to Be a Major Motion Picture (1980, nově The Autobiography of Abbie Hoffman, 2000). Po ročním pobytu ve vězení se vrátil k ekologickým aktivitám, vystupoval proti transportu nukleárního odpadu po řece sv. Vavřince a byl oblíbeným mluvčím v univerzitních kampusech.

V 80. letech organizoval pro americké žurnalisty a tvůrce veřejného mínění cesty do promarxistické Nicaraguy a s Amy Carterovou, dcerou prezidenta Jimmyho Cartera, organizoval protesty proti verbování univerzitních studentů do CIA.

V autobiografické zpovědi Square Dancing in the Ice Age: Underground Writings (1982) se charakterizuje jako “nejznámější a relativně nejchudší člověk v Americe, který nezabil hromady lidí ani nezavraždil prezidentského kandidáta”. Kniha však naznačuje jeho rozladění nad skutečností, že pro levicové kritiky americké společnosti není dostatečně seriozní politickou osobností. Stupňující se manická deprese pak vedla k jeho sebevraždě v r. 1989. Předtím ještě zahrál sebe – organizátora stávky - ve filmu Olivera Stonea Born on the Fourth July (Narozen 4. července, 1989). 

lb

ZPĚT

D.d.:
Vote! (s Jerrym Rubinem a Edem Sandersem, 1972)
Steal This Urine Test: Fighting the Drug Hysteria in America (s Jonathanem Silversem, 1987)
Preserving Disorder: The Faking of the President (s J. Silversem, 1988)
The Best of Abbie Hoffman: Selections from Revolution for the Hell of It, Woodstock Nation, Steal This Book, and Other Writings (1989)

Film, video
Prologue
(1969)
Brand X (1970)
Breathing Together: Revolution of the Electric Family (1971)
It Was 20 Years Ago Today (1987)
Growing Up in America (1987)
The Beat Generation: An American Dream (1987)
Heavy Petting (1988)
Life and Times of Allen Ginsberg (1993)
My Name is Abbie (1997), Cold War (1998)