COHEN, Ira
Panama Rose

 3. 2. 1935, New York


Básník, cestovatel, fotograf, filmař, multimediální umělec, který patří od 60. let ke kultovním osobnostem umělecké avantgardy.




Ira Cohen (foto Gerard Malanga)




Jimy Hendrix (1968)


William Burroughs and his Gilded Cobra (1966)


Naga, Allahabad, Kumbha mela, 1977 (Ira Cohen)


Angus MacLise

Jeho rodiče byli němí, komunikovat rukama se naučil již ve svém prvním roce.


Svůj kočovný život začal v r. 1961, když odjel jugoslávskou nákladní lodí do marockého Tangeru, kde žil následující čtyři roky. Vydal sborník GNAOUA, v němž čtenáře uváděl do děl autorů Briona Gysina, Harolda Norseho, Jacka Smithe, Irvinga Rosenthala, Williama Burroughse a dalších členů tzv. interzóny. Ukázky z jejich děl doprovází i esej The Great Society (1967), kterou napsal s Robertem Richkinem. Vydal nahrávky extatické hudby marocké sekty dervišů Jilala: Sufi Trance Music from Morocco (1966), které pořídil v Tangeru žijící Paul Bowles a Brian Gysin. Zároveň pod jménem Panama Rose publikoval hašišovou kuchařku The Hashish Cookbook (1966).

V letech 1966-70 vedl v New Yorku divadelní skupinu Universal Mutant Repertory Company. Zájem o experimentální fotografii jej přivedl k vytváření “mylarových podob” (mylar images). Jednalo se o širokou škálu fotografií - od infračervené po černou - osobností pořízených přes mylarovou fólii (využívanou např. při konstrukci balonů), která Cohenovi umožnila dosáhnout neobvyklých (surrealistických, snových) deformací, zkreslení, odrazů a koalescentních efektů, jež vyjadřovaly tok psychedelického vnímání a byly “astrální projekcí” zpodobňovaného či jeho “katastrofickou dematerializací”. Tímto způsobem vznikly “mylarové podoby” Jimiho Hendrixe (jedna z nich byla použita na obal jeho alba The Ultimate Experience) a Noela Reddinga, Williama S. Burroughse, básníka a filmaře Jacka Smithe nebo malíře Roberta LaVigne.

Režíroval “fantasmagorický” film The Invasion of Thunderbolt Pagoda (1968), v němž hrál i hlavní roli, a produkoval mýtizující dokument režiséra Sheldona Rochlina Paradise Now (1970), záznam inscenace newyorského Living Theatre při jeho turné po USA v r. 1968, a vystupoval ve filmu Jacka Smithe Reefers of Technicolor Island (1968).

V r. 1970 opustil s umělkyní Petrou Vogt New York a přes Maroko, Tunisko, Afghánistán cestoval do indického Káthmandu, kde již existovala komunita amerických umělců, hippies a buddhistů. Tam při nakladatelství Bardo Matrix založil edici Starstreams Poetry Series (1974-79), v níž na rýžovém papíru vydal poezii Gregoryho Corsa, Paula Bowlese, Charlese Henriho Forda či básníka a původního bubeníka skupiny The Velvet Underground Anguse MacLise (+ 1979). Publikoval i vlastní poezii- sbírku Seven Marvels (1975) a opiem inspirované Poems From The Cosmic Crypt (1976) a Gilded Splinters (1977).

Od r. 1980 žije víceméně v New Yorku, publikuje, vystavuje a vystupuje však v nejrůznějších zemích světa. Cohenův široký záběr zkušeností, vědomostí, poznatků z cest po mystických místech světa se kříží s alchymistickou praxí, esoterickým vhledem, šamanskou a tantrickou zkušeností, rozšířeným vědomím, vnitřní katarzí, proroctvím a básnickou vizí, jaký by člověk mohl být a jaký ve skutečnosti je. Přehled Cohenovy poezie nejuceleněji podává sbírka vybraných básní On Feet of Gold (Na zlatých nohách, 1986): "Vězte, že to není imaginace, ale zkušenost, co skládá poezii, a že za každým obrazem, za každým slovem je cosi, co se vám pokouším sdělit, Cosi, co se skutečně stalo."

Jeho básnické sbírky, letáky, sítotisky, fotografie (např. Bandage Poets series) a pohlednice - např. Charles Henri Ford and Krishna, Katmandu, Nepal, 1978 (1981) nebo 6 Picks by Ira Cohen (1988) - jsou předmětem sběratelského, publikačního a vystavovatelského zájmu.

Cohenovy fotografie od poloviny poloviny 70. let zobrazují jednak “jiný svět” indických, nepálských a arabských pouličních kouzelníků, guruů a vyznavačů náboženství, jednak “podsvětí” - kontrakulturu v Londýně, Berlíně a Amsterdamu, a jsou používány na obaly knih a hudebních alb a uveřejňovány v tiskovinách po celém světě (The London Sunday Times, Avant Garde, LIFE Magazine, Third Rail, Nexus, Semiotext(e), pařížský Facade, amsterdamský Nieuwe Revue).

Cohen uspořádal množství výstav – např. ,Kathmandu Portfolio‘ a ,From the Mylar Chamber‘ v newyorské Lessing Gallery spolu s fotografem Manem Rayem, v londýnské October Gallery se představil výstavou ,Retrospectacle, vystavoval fotografie v jižní Etiopii (1987). V r. 1999 fotograficky dotvářel básnickou publikaci Allana Graubarda Fragments from Nomad Days. V r. 2000 vydal v Paříži A Book of Photographs.

Vysoce hodnoceným je Cohenův video-dokument z Hardwaru Kings with Straw Mats (1986) o hinduistickém svátku kumbha-méla, jehož zvukovou složku tvoří Cohenova poezie. Uspořádal společnou básnickou sbírku Media Shamans Ratio 3 (1991) s fotografiemi a poezií Gerarda Malangy a Anguse MacLiseho, svým esejem přispěl do knihy Flickers of the Dreamachine (ed. Paul Cecil, 2000), která shrnuje zkušenosti mnoha osobností, kteří pracovali s GYSINOVÝM blikacím přístrojem, stimulátorem mozkových vln.

Ira Cohen uskutečnil množství veřejných básnických vystoupení - s Jackem Michelinem v New Yorku, s Williamem S. Burroughsem, Terrym Wilsonem s Hakimem Beyem v Gysinově Here To Go Show v irském Dublinu, předčítal v Paříži i v Praze - často s hudebníky nejrůznějšího zaměření: Hassanem Hakmounem z hudebního bratrstva Gnawa, Chrisem Steinem či Lucií Hwong. Na jeho CD The Majoon Traveler (1994) se objevuje Ornette Coleman, Don Cherry, Angus MacLise, Bowlesova nahrávka marocké trance music i sanfranciský DJ Cheb i Sabbah míchajícího své čtení do rituální hudby (joujouka, jilala).

Podílel se na performanci Radikální židovské kulturní skupiny Johna Zorna v newyorském Lincolnově středisku (1995), v letech 1996-97 vystupoval s Taneční skupinou Nadine Ganaseové v rámci jejich evropského turné s multimediální performancí Crossing the Border (Překračování hranice).

Je uměleckým ředitelem Universal Mutant, Inc., nadace, kterou založil s Gerardem Malangou, Judith Malinou, členkou bývalého Living Theatre, a Willem Swoffordem na podporu děl izolovaných, okultních a alternativních spisovatelů, filmařů a interdisciplinárních umělců. V Akashic Bulletin Nr. 1 (1991), publikoval překlad povídky Gustava Meyrinka Petrolej, petrolej.

V r. 1998 měl pravidelný internetový pořad zvaný The Majoon Traveler, své fotografie běžně uveřejňuje na internetu. Dílu Iry Cohena bylo věnováno sympozium ,Electric Rexroth and High Moon Noon‘ v Japonsku (2001).

Ira Cohen je také propagátorem Signed Poetry (Znakové poezie), kterou vyvinulo americké Národní divadlo němých jako expresivní dramatickou a poetickou formu komunikace inspirovanou starořeckými, indickými a japonskými náboženskými dramaty.

V r. 2006 zorganizovala Tateova galerie v Liverpoolu Cohenovu výstavu mylarových fotografií s názvem "Summer of Love", která putovala po Evropě a následně se objevila i ve Whitney Museum v New Yorku. 

V r. 2007 uspořádal Will Swofford zvukovou instalaci Mylar Chamber, jež uvedla fantasmagorickou hudbu skladatelů jako Angus MacLise, Loren Standlee, Raja Samyana, Ziska Baum, Tony Conrad, Terry Rilley, Jilala, Mahasiddhi a dalších členů Cohenova Universal Mutant Repretory Company.

lb

ZPĚT

D.d.:
Poezie - From the Divan of Petra Vogt: Poems and Photographs by Ira Cohen (1976)
Opium Elementals: 2 Poems (1976)
Kaliban und Andere Gedichte
The Stauffenberg Cycle & Other Poems (1981)
A Crystal For Bob Kaufman (1986)
 
Próza - Minbad Sinbad (plus fotografie z Maroka, 1998)

Fotografické publikace - NY Black Book 1997-99

Audio - Crossing the Border (s hudbou Philippe Francka, 1999)
Kaliban und Andere Gedichte