COHEN,
Ira Panama Rose 3. 2. 1935, New York 25. 4. 2011, New York Básník, cestovatel, fotograf, filmař, multimediální umělec, který patří od 60. let ke kultovním osobnostem umělecké avantgardy. |
![]() ![]() Ira Cohen (foto Gerard Malanga) ![]() ![]() Jimy Hendrix (1968) ![]() William Burroughs and his Gilded Cobra (1966) ![]() Naga, Allahabad, Kumbha mela, 1977 (Ira Cohen) ![]() Angus MacLise |
Jeho rodiče byli němí, komunikovat rukama se naučil již ve svém prvním roce. Svůj
kočovný život začal v r. 1961, když
odjel jugoslávskou nákladní lodí do
marockého Tangeru, kde žil následující
čtyři roky. Vydal sborník GNAOUA,
v němž čtenáře uváděl do děl autorů Briona Gysina,
Harolda Norseho, Jacka Smithe, Irvinga Rosenthala, Williama Burroughse
a dalších členů tzv. interzóny. Ukázky z
jejich děl doprovází i esej The
Great Society (1967), kterou napsal s Robertem
Richkinem. Vydal nahrávky extatické hudby marocké
sekty dervišů Jilala: Sufi Trance Music
from Morocco (1966), které
pořídil v Tangeru
žijící Paul Bowles a Brian Gysin. Zároveň pod
jménem Panama Rose publikoval hašišovou kuchařku The
Hashish Cookbook (1966).
V letech 1966-70 vedl v New
Yorku
divadelní skupinu Universal Mutant Repertory Company.
Zájem o experimentální fotografii jej přivedl
k vytváření “mylarových podob”
(mylar images). Jednalo se o širokou škálu
fotografií - od infračervené po černou - osobností
pořízených přes mylarovou fólii (využívanou
např. při konstrukci balonů), která Cohenovi umožnila
dosáhnout neobvyklých (surrealistických,
snových) deformací, zkreslení, odrazů a
koalescentních efektů, jež vyjadřovaly tok
psychedelického vnímání a byly
“astrální projekcí”
zpodobňovaného či jeho “katastrofickou
dematerializací”. Tímto způsobem vznikly
“mylarové podoby” Jimiho Hendrixe (jedna z nich byla
použita na obal jeho alba The Ultimate Experience)
a Noela Reddinga, Williama S. Burroughse, básníka a
filmaře Jacka Smithe nebo malíře Roberta LaVigne. Jeho fotografie psychedelické skupiny Spirit byla použita na obal jejich alba Twelve Dreams of Dr. Sardonicus (1970) Režíroval
“fantasmagorický”
film The Invasion of Thunderbolt Pagoda (1968),
v němž hrál i hlavní roli, a produkoval
mýtizující dokument režiséra Sheldona
Rochlina Paradise Now (1970),
záznam inscenace newyorského Living Theatre při jeho
turné po USA v r. 1968, a vystupoval ve filmu Jacka Smithe Reefers
of Technicolor Island (1968).
V r.
1970 opustil s umělkyní Petrou
Vogt New York a přes Maroko, Tunisko, Afghánistán
cestoval do indického Káthmandu, kde již existovala
komunita amerických umělců, hippies a buddhistů. Tam při
nakladatelství Bardo Matrix založil edici Starstreams Poetry
Series (1974-79), v níž na rýžovém
papíru vydal poezii Gregoryho Corsa, Paula Bowlese, Charlese Henriho Forda či
básníka a původního bubeníka skupiny The
Velvet Underground Anguse MacLise (+ 1979). Publikoval i vlastní
poezii- sbírku Seven Marvels
(1975) a opiem inspirované Poems From The
Cosmic Crypt (1976) a Gilded
Splinters (1977).
Od r. 1980 žije víceméně v New Yorku, publikuje, vystavuje a vystupuje však v nejrůznějších zemích světa. Cohenův široký záběr zkušeností, vědomostí, poznatků z cest po mystických místech světa se kříží s alchymistickou praxí, esoterickým vhledem, šamanskou a tantrickou zkušeností, rozšířeným vědomím, vnitřní katarzí, proroctvím a básnickou vizí, jaký by člověk mohl být a jaký ve skutečnosti je. Přehled Cohenovy poezie nejuceleněji podává sbírka vybraných básní On Feet of Gold (Na zlatých nohách, 1986): "Vězte, že to není imaginace, ale zkušenost, co skládá poezii, a že za každým obrazem, za každým slovem je cosi, co se vám pokouším sdělit, Cosi, co se skutečně stalo." Jeho
básnické sbírky,
letáky, sítotisky, fotografie (např. Bandage
Poets series) a pohlednice - např. Charles
Henri Ford and Krishna, Katmandu, Nepal, 1978
(1981) nebo 6 Picks by Ira Cohen
(1988) - jsou předmětem sběratelského, publikačního a
vystavovatelského zájmu.
Cohenovy fotografie od poloviny poloviny 70. let zobrazují jednak “jiný svět” indických, nepálských a arabských pouličních kouzelníků, guruů a vyznavačů náboženství, jednak “podsvětí” - kontrakulturu v Londýně, Berlíně a Amsterdamu, a jsou používány na obaly knih a hudebních alb a uveřejňovány v tiskovinách po celém světě (The London Sunday Times, Avant Garde, LIFE Magazine, Third Rail, Nexus, Semiotext(e), pařížský Facade, amsterdamský Nieuwe Revue). Cohen
uspořádal množství výstav
– např. ,Kathmandu Portfolio‘ a ,From the Mylar
Chamber‘ v newyorské Lessing Gallery spolu
s fotografem Manem Rayem, v londýnské
October Gallery se představil výstavou ,Retrospectacle,
vystavoval fotografie v jižní Etiopii (1987). V r.
1999 fotograficky dotvářel básnickou publikaci Allana
Graubarda Fragments from Nomad Days.
V r. 2000 vydal v Paříži A Book
of Photographs.
Vysoce
hodnoceným je Cohenův video-dokument
z Hardwaru Kings with Straw Mats
(1986) o hinduistickém svátku kumbha-méla, jehož
zvukovou složku tvoří Cohenova poezie. Uspořádal
společnou básnickou sbírku Media
Shamans Ratio 3 (1991) s fotografiemi
a poezií Gerarda Malangy a Anguse MacLiseho, svým esejem
přispěl do knihy Flickers of the Dreamachine
(ed. Paul Cecil, 2000), která shrnuje zkušenosti mnoha
osobností, kteří pracovali s GYSINOVÝM
blikacím přístrojem, stimulátorem mozkových
vln.
Ira
Cohen uskutečnil množství veřejných
básnických vystoupení - s Jackem Michelinem
v New Yorku, s Williamem S. Burroughsem, Terrym Wilsonem s
Hakimem Beyem v Gysinově Here To Go Show
v irském Dublinu, předčítal v Paříži i
v Praze - často s hudebníky nejrůznějšího
zaměření: Hassanem Hakmounem z hudebního bratrstva Gnawa,
Chrisem Steinem či Lucií Hwong. Na jeho CD The
Majoon Traveler (1994) se objevuje
Ornette Coleman, Don Cherry, Angus MacLise,
Bowlesova nahrávka marocké trance music i
sanfranciský DJ Cheb i Sabbah míchajícího
své čtení do rituální hudby (joujouka,
jilala).
Podílel
se na performanci
Radikální židovské kulturní skupiny Johna
Zorna v newyorském Lincolnově středisku (1995),
v letech 1996-97 vystupoval s Taneční skupinou Nadine
Ganaseové v rámci jejich evropského
turné s multimediální performancí Crossing
the Border (Překračování hranice).
Je uměleckým ředitelem Universal Mutant, Inc., nadace, kterou založil s Gerardem Malangou, Judith Malinou, členkou bývalého Living Theatre, a Willem Swoffordem na podporu děl izolovaných, okultních a alternativních spisovatelů, filmařů a interdisciplinárních umělců. V Akashic Bulletin Nr. 1 (1991), publikoval překlad povídky Gustava Meyrinka Petrolej, petrolej. V r. 1998 měl pravidelný internetový pořad zvaný The Majoon Traveler, své fotografie běžně uveřejňuje na internetu. Dílu Iry Cohena bylo věnováno sympozium ,Electric Rexroth and High Moon Noon‘ v Japonsku (2001).Ira Cohen je také propagátorem Signed Poetry (Znakové poezie), kterou vyvinulo americké Národní divadlo němých jako expresivní dramatickou a poetickou formu komunikace inspirovanou starořeckými, indickými a japonskými náboženskými dramaty. V r. 2006 zorganizovala Tateova galerie v Liverpoolu Cohenovu výstavu mylarových fotografií s názvem "Summer of Love", která putovala po Evropě a následně se objevila i ve Whitney Museum v New Yorku. V r. 2007 uspořádal Will Swofford zvukovou instalaci Mylar Chamber, jež uvedla fantasmagorickou hudbu skladatelů jako Angus MacLise, Loren Standlee, Raja Samyana, Ziska Baum, Tony Conrad, Terry Rilley, Jilala, Mahasiddhi a dalších členů Cohenova Universal Mutant Repretory Company. |
|
D.d.: Poezie - From the Divan of Petra Vogt: Poems and Photographs by Ira Cohen (1976) Opium Elementals: 2 Poems (1976) Kaliban und Andere Gedichte The Stauffenberg Cycle & Other Poems (1981) A Crystal For Bob Kaufman (1986) Próza - Minbad Sinbad (plus fotografie z Maroka, 1998) Fotografické publikace - NY Black Book 1997-99 Audio - Crossing the Border (s hudbou Philippe Francka, 1999) Kaliban und Andere Gedichte |