CASSADY, Neal
8. 2. 1926, Salt Lake City (Utah) -
4. 2. 1968, San Miguel de Allende (Mexiko)

Kultovní postava beat generation a hrdina románů Jacka KEROUAKA (Dean Moriarty v On the Road, Leroy v The Subterraneans, Cody Pomeray ve Visions of Cody, Dharma Bums, Desolation Angels, Big Sur, Book of Dreams), básní Allena GINSBERGA (Howl), románu Go Johna C. Holmese (Hart Kennedy), povídek Kena Keseyho (Hooligan v Demon Box) či reportáže Toma Wolfea The Electric Kool-Aid Acid Test.

Nealův otec, Neal senior byl původním  povoláním holič a z prvního manželství měl syna Jimmyho. Se svou druhou ženou a Nealovou matkou se rozvedl, když bylo Nealovi šest let. Matka jej vychovávala až do roku 1936, kdy zemřela a Neal byl svěřen do výchovy otci - nyní již povaleči, tulákovi a alkoholikovi.

Tím pro něj začíná období pobytů v pasťácích, nápravných zařízeních a na ulici. Svoje první auto ukradl v roce 1940.

V roce 1941 však začíná navštěvovat střední školu v denverské knihovně sám pro sebe objevuje Kanta, Schopenhauera, Nietzscheho, Santayanu, Shakespeara, Dostojevského, Prousta...

V roce 1944 je za krádeže odsouzen k 10 měsícům v Buena Vista v Coloradu.

Když se v r. 1947 - díky svým přátelům Justinu Brierlymu a Halu Chaseovi (Chad King z knihy Na cestě) - potkal s Jackem KEROUAKEM, stal se pro něj i pro Allena Ginsberga vzorem hrdiny, který se celým svým životem vzpírá pravidlům pokrytecké morálky “slušné” společnost. Spolu s Herbertem Hunckem byl pro mladé beatnické autory průvodcem drogovou i kriminální subkulturou. Jeho živelný, spontánní mluvený i psaný projev, plný odboček, narážek a slangových výrazů z oblasti sexu, drog a kriminálního podsvětí v jedné rovině s náboženským vytržením se stal Kerouakovi podkladem pro jeho techniku spontánní prózy, kterou poprvé využil při psaní svého románu On the Road. Kerouac jej na oplátku seznámil s teorií literatury a přiměl k vlastní tvorbě.

Ačkoliv je Neal Cassady hrdinou mnoha Kerouakových knih - opravdový monument mu vystavěl v knize Vize Codyho (Visions of Cody, 1973, č. 2011) - duševně (i fyzicky) k sobě měli blíž Neal s Allenem Ginsbergem, který se stal námětem mnoha jeho básní.  O vztahu Kerouaka a Ginsberga ke Cassadymu svědčí i fakt, že když byl 14. 6. 1958 Neal odsouzen ka překupnictví na pět let do San Quentinu (propuštěn v červnu 1960), tedy v době, kdy byl Kerouac a Ginsberg na vrcholu popularity, Kerouac mu ani jednou nenapsal, zatímco Ginsberg se pokoušel obnovit proces. To ovšem souviselo i s rostoucí izolací Kerouaka jak od přátel, tak od společenského dění, které se naplno projevilo při Nealově setkání s Jackem v New Yorku v roce 1964 během Keseyho tažení Amerikou (viz Kyselinovej test Toma Wolfea).

Neal Cassady byl třikrát ženat - vždy však žil se dvěma až třemi ženami zároveň -: 1. 8. 1945 s Luanne Hendersonovou (Marylou v Na cestě), 1. 4. 1948 s Carolin Robinsonovou (Camilla v Na cestě), s níž měl tři děti - Cathy (1949), Jamie (26. 1. 1950) a JAC (= Johna Allena Cassadyho, 9. 9. 1951) -, se kterou se rozvedl v roce 1950, aby se mohl oženit s Dianou Hansenovou (Inez v Na cestě), s níž měl syna Neala (leden 1951). Po narození Neala se však vrátil zpátky ke Carolyn a až do roku 1963 žil v  San Francisku a pracoval jako brzdař.

Cassadyho způsob života (experimenty s drogami, nevázané sexuální vztahy, “bytí na cestě”, vedený však s vědomím nést všechny jeho důsledky, pak zásluhou idealizace v Kerouakových románech ovlivnil životní styl i tvorbu mnoha dalších autorů, např. Andyho Clausena či Kena Keseyho, stejně jako společenské postoje generace hippies. S Keseym poč. 60. let založil komunu Veselých šprýmařů (Merry Pranksters) a účastnil se s ním jako řidič cesty přes USA v pomalovaném autobuse (1964).

Po jakési oslavě 3. února 1968 se Cassady vydal pod vlivem barbiturátů a alkoholu k železniční trati u San Miguel Allende, ke jej našli těžce podchlazeného. Zemřel v nemocnici "na všeobecné přetížení organismu". Přesné okolnosti jsou dodnes neznámé.

Cassadyho nejznámější kniha The First Third and Other Writings (1971, rozš. vyd. 1981) je založena na jeho dlouhých dopisech přátelům, v nichž vzpomíná především na své dětství. O jeho životě z pohledu jeho druhé manželky Carolyn CASSADYOVÉ vypovídá kniha Off the Road (1991, č. Na cestě s Deanem, 1994). Podle jeho dopisu The Last Time I Committed Suicide natočil režisér Stephen T. Kay v r. 1997 stejnojmenný film.

Cassadyho konci je věnována Ginsbergova báseň "Elegie na Neala Cassadyho" a Keseyho povídka "Den poté, co zemřel Superman" (Demon Box, 1986, č. Skříňka s démonem, 1996).

lb

 ZPĚT
D.d:
As Ever: The Collected Correspondence of Allen Ginsberg and Neal Cassady (1977)
Grace Beats Karma: Letters from Prison, 1958 - 1960 (1993)
Film, video -
David Halberstam’s The Fifties. Vol. 5, The Beat, Allen Ginsberg: Second Edition, (1978, záznam z r. 1965)
Heart Beat (1980)
The Beat Generation: An American Dream (1987)

 Audio - Drive Five: Intrepid Trips (1965)
Neal Cassady Raps - July 23rd. 1967 (Backed by The Grateful Dead) (1973)
Kesey & Babbs (1982)