ALPERT, Richard Psycholog, společně s Timothym LEARYM a Kenem KESEYM jeden z hlavních organizátorů experimentů s LSD v 60. letech. |
![]() ![]() ![]() |
Pocházel z bohaté rodiny právníka a dostalo se mu
dobrého vzdělání na Tuftově univerzitě, Weseyho univerzitě a na Stanfordově
univerzitě, kde obhájil doktorát z psychologie. V letech 1958 - 1963 působil na
Harvardově univerzitě jako docent v oboru psychologie. V r. 1961 vystřídal
Franka BARRONA ve funkci spoluředitele Harvardského
projektu na výzkum psychedelických drog, který BARRON založil spolu s Timothym
LEARYM v r. 1960. Výzkum se zpočátku týkal zkoumáním emočních účinků
psilocybinu (výzkumu se účastnil i Aldous HUXLEY, Ralph METZNER a Allen GINSBERG). Průkopnickým
činem bylo podání psilocybinu 32 vězňům s účelem zjistit, zda se změny v jejich
chování mohou promítnout do snížení recidivy. Recidiva se u zkoumaných objektů
snížila z 80% na 25%. V r. 1961 se výzkum zaměřil na účinky
LSD. Převratné výsledky testů natolik nabouraly zavedené způsoby pedagogické i
vědecké výzkumné praxe, že univerzita dala v r. 1963 Learymu i Alpertovi
výpověď. Zatímco Leary si budoval pozici
velekněze nové drogy, Alpertovi byla publicita spíše na obtíž a když po více
než třech stech halucinogenních tripech začal trpět depresemi, opustil
radikální prostředí drogové kultury a vypravil se v r. 1967 do Indie. Tam pod vedením guru
“mahárádži” Neem Karoli Baba prožil duchovní znovuzrození a přijal jméno Ram
Dass (Služebník Boha). Jemu je věnovaná kniha Miracle of Love:
Stories about Neem Karoli Baba
(1979). Po návratu do USA v r. 1968
rozvíjí svou filosofii založenou na duchovních
cvičeních, v nichž se slučují
nejrůznější filozofické a náboženské
vlivy - hinduismus, karma jóga, súfismus,
později i muslimské a křesťanské koncepty víry.
Stává se velmi populárním díky
svým mnohahodinovým přednáškám o
východních praktikách meditace a vnitřním
rozvoji osobnosti. Byl jedním ze zakladatelů (spolu s Learym a Súfi
Samem) fungující komuny Lama Foundation v Novém Mexiku, pod jejíž hlavičkou
vyšla kompilace Seed (1973) i Ram Dassova nejpopulárnější kniha Be
Here Now
(1971, Buď tady a teď), v níž byly některé pasáže
tisknuty ručně.
Využívajíce východních
náboženských systémů, ovšem s ohledem na
většinou v
křesťanském duchu vychované publikum,
předkládá svou filosofii založenou na
ústřední myšlence, že vesmír je
bezešvý celek s jedním vědomím. Z toho
pak
vyvozuje ideu jak vést vnitřně vyrovnaný a
smysluplný život (“Je lepší být
dobrý, než dobro dělat”). V r. 1974 založil
nadaci Hanuman, která uskutečňuje nejrůznější projekty napomáhající rozvoji
duchovního vědomí: ,Vězení jako ášram‘ (1974-80), jehož smyslem byla duchovní
podpora vězňů (pro tyto účely vydal ve vězení zdarma distribuované knihy Inside
Outside a Do It On Time), a ,Pomoc umírajícím‘. Vzrůstající počet nekritických stoupenců jej jako v
předchozím případě uvedl do depresí. Místo cesty do Indie však v r. 1974
navštívil newyorskou, tehdy populární guru Joyu a do r. 1976 byl jejím žákem. Publikuje
knihy, ale
sám se za spisovatele nepovažuje, charakterizuje se jako hledač.
Po celou dobu
intenzivně cestuje a pořádá
přednášková turné, vede kursy meditace,
pořádá
přednášky o Upanišádách. Z té
doby pochází průvodce po meditaci Journey Of
Awakening. A Mediator's Guidebook (1978, č. Cesta
uvědomění, 1996). V zatím posledních dílech se stále více věnuje spirituálnímu životu z hlediska starých textů, převážně Bhagavadgíty, což je náplní knih One-Liners: A Mini-Manual for a Spiritual Life (2002), Fierce Grace (2002) a Path to God: Living the Bhagavad Gita (2004). lb |
|
Další dílo: Eseje - Audio –
Flashing on the Sixties: A Tribal Document (1990) A Change of Heart; Timothy Leary’s Dead (1994). |